История полетов на воздушных шарах
Vznést se vysoko do oblak bylo odjakživa touhou každého člověka. Bratři Montgolfiérové, výrobci papíru, si už v 18. století uvědomili, že některé plyny jsou lehčí než vzduch a že by se jimi dal naplnit sáček z papíru, který by mohl vylétnout vzhůru. Po několika marných pokusech se jim podařilo udělat zásadní objev, který jim zaručil věčnou slávu. Všimli si totiž, že nejen vzácné plyny, ale i horký vzduch je lehčí než vzduch studený, a tak 5. června 1783 vypustili svůj první pokusný balon z taftu, polepeného papírem. Jejich horkovzdušný balon měl průměr 12 m, vyšplhal se do výšky 2000 m a uletěl za 10 minut 2 km. Zatím bez posádky.
O úspěšném pokusu se dozvěděla pařížská Akademie věd a pozvala oba bratry, aby svůj vynález předvedli ve Versailles samotnému Ludvíku XVI. 19. září 1783 se před zraky krále a šlechticů vznesl modrý balón se zlatými královskými znaky. V té době panovalo přesvědčení, že ve větší výšce nad zemí není žádný vzduch, prvními pasažéry oficiálního letu proto nebyli lidé, ale beran, kachna a kohout. Když se úspěch z 5. června podařilo bez problémů zopakovat a všechna tři zvířata se vrátila živá a zdravá zpět na zem, Joseph-Michel a Jacques-Étienne Montgolfiérové byli povýšeni do šlechtického stavu.
První let horkovzdušným balonem s lidskou posádkou se uskutečnil 21. listopadu 1783 a na palubě montgolfiéry, jak se horkovzdušnému balonu říká, se proletěli ředitel královského muzea Jean Pilatre de Rozier a markýz François d’Arlandes. Během 25 minut jejich balon urazil neuvěřitelných 9 km a oba vzduchoplavci přežili bez jediného škrábnutí.
První montgolfiéra v Čechách byla vypuštěna učencem a cestovatelem Tadeášem Hankou 18. března 1784. První let s pilotem byl v Čechách uskutečněn učitelem Josefem Vydrou, který se vznesl do výšky 11. srpna 1877. První vzlet horkovzdušného balónu české výroby, který vyšel z dílny Aviatik klubu v Brně u příležitosti dvoustého výročí první montgolfiéry, se uskutečnil v roce 1983.
Souběžně s vynálezem montgolfiéry provedl pokusný let svého balonu i profesor pařížské Akademie věd Jacques César Charles. Jeho balon byl naplněný vodíkem a poprvé se vznesl 27. srpna 1783 a ve vzduchu vydržel celých 45 minut. Balon bez pasažéra dosedl v nedaleké vesnici, kde ho vystrašení vesničané ubodali vidlemi. I tento nápad byl revoluční a balony plněné vodíkem se proto jmenují charliéra. První let s posádkou uskutečnil profesor Charles 1. prosince 1783, let trval 2 hodiny. 7. ledna 1785 Pierre Blanchard a J. Jeffers přeletěli v charliéře kanál La Manche. Jejich balon ale ke konci letu prudce klesal a dosáhnout francouzských břehů se jim podařilo jen proto, že odřízli koš a sami se zavěsili do provazů.
Kombinovaný typ balonu horkovzdušného a plynového sestavil první pasažér montgolfiéry, Jean Pilatre de Rozier. Podle svého vynálezce se takový balon jmenuje roziéra. Rozier chtěl společně s Pierrem Romainem přeletět kanál La Manche ve svém balonu. Krátce po vzletu však došlo k fatální chybě. Vodík, který zahřívali, se nedaleko francouzských břehů vzňal a celý balon se z výšky 400 m zřítil k zemi. Jean Pilatre de Rozier a Pierre Romain se tak stali prvními oběťmi letecké katastrofy.
19. července 1821 předvedl Angličan Green v Londýně první balón plněný svítiplynem. Tento typ balonu se po svém vynálezci nazývá greeniéra.
A lidé chtěli stále výš a dál. V roce 1804 se francouzským fyzikům J. L. Gay-Lussacovi a J. B. Biotovi podařilo při výzkumném balonovém letu dosáhnout výšky 7 367 metrů. 1. července 1859 se Američanu Johnu Wisyeovi podařilo překonat vzdálenost 1000 km. Startoval ze St. Louis, přistál v Hendersonu a během letu, který trval 20 hodin a 40 minut překonal celkem 1292 km. V roce 1932 se vědci Auguste Piccard a Max Cosyns za účelem průzkumu stratosféry vznesli balónem do výšky 16 201 metrů. V roce 1956 Američané Lewis a Ross dosáhli balónem neuvěřitelné výšky 23 100 metrů.
V roce 1999 Angličan Brian Jones a Švýcar Bertrand Piccard jako první lidé oblétli balónem zeměkouli bez mezipřistání za 19 dní a 1 hodinu 49 minut (překonali 42 810 km). Vzduchoplavci přitom využívali vzdušných proudů, o nichž byli informování pomocí globálních služeb družicové meteorologie.